Vyrazím 100 tisíc úředníků

Kdo to je úředník?

Úředník je často vnímán jako někdo, kdo pracuje přímo pro stát nebo obec a rozhoduje o úředních záležitostech, ale ve skutečnosti tento pojem může mít širší význam. Když říkám, že úředník je spíše administrativní pracovník než přímo státní úředník, myslím tím, že nejde jen o někoho, kdo má pravomoci a povinnosti podle zákona ve veřejné správě. Úředník v tomto smyslu zahrnuje každého, kdo se stará o administrativní úkoly – například vyřizování papírů, organizaci práce nebo podporu ostatních kolegů – a to nejen ve státní správě, samosprávě, ale klidně i v neziskové organizaci.

Tedy, i když nesplňuje formální právní definici „státního úředníka,“ jeho práce je nezbytná pro hladký chod organizace a zahrnuje podobné administrativní činnosti, které byste od úředníka čekali. Tento pohled pomáhá lidem pochopit, že úředník nemusí být nutně někdo v úřadě s úřední mocí, ale může to být prostě zaměstnanec, který se věnuje kancelářským činnostem.

Jednoduše řečeno: když mluvím o úředníkovi, myslím tím spíše někoho, kdo pracuje s papíry a podporuje chod organizace, než někoho, kdo přímo rozhoduje o státních záležitostech.

Kde bych počty úředníků zredukoval?

Pro dosažení vyšší efektivity, optimalizace a digitalizace v rámci veřejného sektoru je nezbytné snížit počet zaměstnanců úřadů zavedením moderních technologií a sjednocením pracovišť. Tyto kroky nám umožní zefektivnit procesy, zjednodušit administrativu a zároveň výrazně snížit náklady na provoz státní správy. Digitalizace a automatizace mnoha úkonů pak zajistí rychlejší služby pro občany a firmy, a zároveň uvolní ruce pracovníků pro důležitější činnosti.

sjednocení katastrálních úřadů, redukce 70%: 3000 lidí
sjednocení finančních úřadů, redukce 80%: 10000 lidí
zjednodušení stavebního řízení: 1000 lidí
zjednodušení hygieny: 1000 lidí
automatické pokladny na úřadech: 7000 lidí
digitalizace řidičských oprávnění: 1800 lidí
zjednodušení evidence vozidel: 200 lidí
zjednodušení podnikání, na živnostenských úřadech redukce o: 1200 lidí
telefonistky / vrátné / recepce: 1000 lidí
redukce ministerstev o ⅓: 8000 lidí
ČEZ … sedí tam až 1100 úředníků, buď prodat nebo zjednodušit a propustit
národní památkový ústav, omezení pravomocí: 1000 lidí
uvolnění zdravotních pojišťoven, redukce 50%: 3000 lidí
česká správa sociálního zabezpečení, digitalizace: 6000 lidí
policie, zjednodušení, redukce 50%: 4500 lidí
armáda, debyrokratizace, redukce 50%: 4000 lidí
hasiči, debyrokratizace, redukce 50%: 800 lidí
úřad práce, debyrokratizace, redukce 80%: 8000 lidí
školství, debyrokratizace, redukce 70%: 14000 lidí
zdravotnictví, debyrokratizace, redukce 70%: 5600 lidí
celní správa, debyrokratizace, redukce 70%: 3500 lidí
vězeňská služba, debyrokratizace, redukce 70%: 2500 lidí
česká pošta, modernizace, redukce 50%: 2000 lidí ( a nebo to celý dát na trh a stát ušetří za 27000 hladových krků)
české dráhy, modernizace, redukce 50%: 1000 lidí ( a nebo to celý dát na trh a stát ušetří za 20000 hladových krků)
správa železnic, modernizace, redukce 50%: 1000 lidí
Česká elektroenergetická přenosová soustava, modernizace, 100 lidí
Lesy České republiky, debyrokratizace, redukce 50%: 500 lidí
modernizace krajských zastupitelstev, redukce 50%: 700 lidí
modernizace senátu, redukce 50%: 300 lidí
modernizace poslanecké sněmovny, redukce 50%: 500 lidí
modernizace kanceláře prezidenta, redukce 50%: 10 lidí
modernizace úřadu vlády, redukce 50%: 100 lidí

Které úřady a instituce bych zrušil úplně?

Abychom dále optimalizovali a zefektivnili fungování veřejného sektoru, je potřeba nejen redukovat stávající úřady, ale také identifikovat takové úřady, které lze úplně zrušit bez negativního dopadu na kvalitu služeb pro občany. Zrušení nepotřebných nebo duplicitních úřadů umožní výrazné snížení provozních nákladů, zjednodušení administrativních procesů a větší koncentraci zdrojů na klíčové oblasti, kde je státní správa skutečně potřeba.

Tento krok je často spojený s modernizací správy, digitalizací služeb a lepší koordinací úředních agend, což dohromady vede ke konstrukci efektivnějšího, transparentnějšího a občanům vstřícnějšího veřejného sektoru. Eliminací zbytečných úřadů se odstraní nadbytečná byrokracie, zkrátí se doba vyřizování a posílí se důvěra veřejnosti ve státní instituce.

Jmenovitě (cca 5300 lidí):

CENIA (Česká informační agentura životního prostředí): přibližně 75 zaměstnanců.
Centrum dopravního výzkumu: cca 200 zaměstnanců.
CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání): cca 100 zaměstnanců.
CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic): přibližně 150 zaměstnanců.
CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu): cca 75 zaměstnanců.
Česká obchodní inspekce: až 500 zaměstnanců
Česká školní inspekce: cca 300 zaměstnanců.
Národní rozvojová banka: cca 500 zaměstnanců.
Energetický regulační úřad: až 500 zaměstnanců.
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP): až 200 zaměstnanců.
Grantová agentura České republiky: s kontraktory až 500 lidí.
Národní institut pro kulturu: cca 80 lidí.
Kancelář veřejného ochránce práv: cca 165 lidí.
Národní ústav lidové kultury: 40 zaměstnanců.
Národní vzdělávací fond: až 50 lidí.
Národního akreditační úřadu pro terciární vzdělávání: cca 80 lidí
Ochranný svaz autorský (OSA) má přibližně 150 zaměstnanců
Pedagogicko-psychologické poradny: 900 zaměstnanců
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání: 13 radních a až 80 úředníků.
Rada vlády pro lidská práva a menšiny: cca 50 lidí.
Správa státních hmotných rezerv: 400 zaměstnanců.
Státní energetická inspekce: kolem 119 zaměstnanců (data z roku 2024).
Státní fond audiovize (SFA): počet zaměstnanců cca 50.
Státní fond kultury České republiky: až 50 lidí.
Státní fond podpory investic: cca 150 zaměstnanců.
Státní fond životního prostředí České republiky: až cca 600 lidí.
Státní úřad inspekce práce: cca 1100 zaměstnanců k 31. 12. 2024.
Státní zemědělský intervenční fond: cca 600 lidí

Výzvy do budoucna

Do budoucna čelíme dalším výzvám v oblasti státní správy a veřejných služeb, kde optimalizace a zefektivnění budou klíčovými faktory pro udržitelný rozvoj. Plánovaná opatření nebudou spočívat jen ve stávajících redukcích, ale i ve strategickém a promyšleném rušení dalších pracovních míst a organizačních struktur.

Neziskové organizace žijící z dotací

Neziskové organizace, jež žijí převážně z dotací, zaměstnávají odhadem 120 tisíc pracovníků. Tyto dotace musí někdo evidovat, schvalovat, nechat vyplácet apod. Tím se zvyšuje umělá zaměstnanost na obou stranách. Největší příjemce dotací a zároveň významný zaměstnavatel administrativních pracovníků je Fotbalová asociace České republiky, která například v roce 2019 získala přes 375 milionů Kč ze státního rozpočtu. Další v pořadí jsou sdružení akademických subjektů jako CESNET, Český svaz ledního hokeje, Český atletický svaz, Český olympijský výbor, Horská služba, Diecézní charita Brno, Slezská diakonie a organizace Člověk v tísni.

Státní (a jiné jejich přívlastky) podniky

ČEZ, Česká pošta, České dráhy, Česká televize, Český rozhlas, Lesy České republiky nebo Letiště Praha představují státní instituce a podniky, které by stát mohl bez obav přenést do soukromého sektoru. Tento krok by umožnil nejen významné finanční úspory, ale hlavně výrazné zvýšení efektivity jejich provozu. Soukromý sektor totiž disponuje silnou motivací k optimalizaci procesů, inovacím a lepšímu využití zdrojů, což vede k rychlejšímu a kvalitnějšímu poskytování služeb.

Díky přechodu do rukou soukromého vlastnictví by tyto organizace mohly výrazně snížit administrativní zátěž a byrokracii, které ve státním prostředí často brání pružnému rozhodování a efektivnímu fungování. Současně by se uvolnily veřejné finance pro jiné důležité oblasti státního rozpočtu. Takový krok by znamenal nejen zvýšení konkurenceschopnosti na trhu, ale i lepší přizpůsobení služeb potřebám občanů a firem.

Je důležité zdůraznit, že přenesení těchto institucí mimo státní správu neznamená ztrátu veřejné kontroly nad klíčovými službami. Transparentní regulace a dohled mohou zajistit, že veřejný zájem bude i nadále chráněn. Tento způsob transformace umožní moderní a udržitelný přístup ke správě důležitých národních aktiv a zároveň přinese státní správě větší prostor pro zaměření na oblasti, kde je zatím nezbytná přímá veřejná správa.

Celkově se jedná o krok, který využívá principy efektivity, optimalizace a moderních technologií k tomu, aby byly tyto významné organizace schopné lépe plnit své poslání ve prospěch celé společnosti.